Dnešní ráno bylo ve znamení deprese a absolutního odporu vylézt z postele na déle, než je nezbytně nutné. Ani po cestě vlakem se moje nálada, držící se hluboko pod bodem mrazu, nebyla schopná vyšplhat k lepším hodnotám, které by udělaly dnešní den o něco málo lepším. Ale pak...
po vystoupení v cílové stanici mě oslnilo nebe zbarvené odrazy právě vycházejícího slunce...a já si uvědomila, že právě v takových maličkostech, jako je východ slunce, můžu hledat krásu i v jinak pokaženém dni...
Spěšně pořízená fotografie nedokáže tak přesně zachytit onen nádherný okamžik
(po kliknutí na obrázek se zobrazí v původní velikosti)
Krása! :) Úplně chápu, jak člověk najednou přepne z nuly na sto, co? :) Příroda někdy dokáže neuvěřitelné věci. Jak teď hodně cestuju vlakem, tak jsem viděla takových nádherných scenérií a západů slunce, že je to s podivem. Jenom kdyby všude nebyli lidé, které bych neustále zvedala ze sedaček s tím, že chci fotit, nebo kdyby byla okna v některých vlacích alespoň trochu... průhledná :-D Ale co se dá dělat. Jen tak dál a úsměv na rty! :)
OdpovědětVymazatJo, a ten pocit je naprosto úžasný :)
VymazatTo mě mrzí, že kvůli neprůhlednosti vlakových oken a tolika cestujícím lidem přišel svět o tolik úžasných zachycení západů slunce :( :D Taky jsem se párktát pokoušela něco fotit z vlaku...ale bohužel to není ono
Jsem ráda, že nejsem sama, v posledních týdnech jsem se při cestě do školy taky často musela zastavit a kochat se (či fotit, pokud nikde okolo nebyli lidi :D), a to hlavně na zasněženém tišnovském náměstí. :)
OdpovědětVymazatTys fotila Tišnovské náměstí? :) Tak to se hned zítra o přestávce zastavím k tvé lavici a budu tě otravovat a naléhat na tebe tak dlouho, dokud mi ty fotky neukážeš :D
VymazatBohužel..na tom nádraží lidi byli :D a asi na mě (troufám si tvrdit) trošku koukali jako na idiota, ale i tak si myslím, že každá fotka za to stojí, i když se budou okolní lidi tvářit jakkoli