Aktivní slovní zásoba dospělého člověka čítá přibližně něco mezi 3-10 tisíci slov. (Tedy alespoň tak praví wikipedie a můj starý sešit do češtiny) Nikdy jsem se to nepokoušela počítat, ale i tak je více méně jasné, že člověk v běžném hovoru tolik slov ani nemá šanci použít. V běžném hovoru se samozřejmě myslí to co si mezi sebou říkáme dennodenně. Slova, která jsou součástí obyčejných lidských rozhovorů.
Tak třeba - bavíte se ve škole s kamarádkou, jakýho jste včera viděli pěkýho borce. Jen málo kdo z vás (a jen těžko) bude při jeho popisu říkat - "Jeho blonďaté vlasy se ve svitu slunce leskly jako by byly pokryté zlatem." Tedy pokud nejste divní anebo náhodou neujíždíte na přeslazených romantických filmech.
Nejde teď přímo o to, jak přesně by jeho vzhled popsal normální člověk, ale spíš jaká slova k tomu nejspíš použil - "Takže, byl vysokej a měl krásně namakaný tělo. A měl hezky nagelovaný vlasy. A hezky se na mě usmál"
Být a mít - Slova, jejichž přehnané opakování se vás vaši učitelé češtiny snaží odnaučit pravděpodobně už někdy od prvního stupně. V běžné řeči je to každému jedno. Nikdo se nepozastavuje nad tím, jestli jste ve dvou nadcházejících větách po sobě náhodou neřekli to samé slovo, ani že nadměrně používáte spojku "a".
V psané podobě už ale nastává problém. Obzvlášť pro ty, kteří s tvůrčí psaním teprve začínají. Člověka, který si po celý život vystačil pouze se slovy "být" a "mít" to pak může vést k častému (až přílišnému) opakování těchto slov a nejenom jich, ale spoustě dalších, u kterých se v obyčejném hovoru bohatě vystačil i bez synonym.
A teď si představte, že byste předchozí větu chtěli přenést na papír. (jednoduše do psané podoby)
"Takže, byl vysokej a měl krásně namakaný tělo. A měl hezky nagelovaný vlasy. A hezky se na mě usmál"
V chatu někde na facebooku možná, ale v povídce i začínající pisálek při přečtení téhle věty musí cítit, že je něco špatně. A taky je. Jak už jsem řekla, v reálných rozhovorech to nikomu nevadí, protože tak se normálně mluví, ale na papíře to vypadá jinak a upřímně, vypadá to hrozně.
Jak se toho zbavit?
Tohohle problému vás nejrychleji může zbavit právě psaní. Vytvořenou větu máte přímo před sebou a můžete tak líp vidět, co je na ní špatně.
Piště. Primárně si zakažte používat "Být" a "Mít" a uvidíte, že větu jde poskládat i bez nich.
Pokud (a jakože jistě jo) už dokážete používat i jiná slovesa, může přijít další problém.
Běžím z kopce. Běžím tak rychle, že se mi při běhu pletou nohy do sebe.
"Kam běžíš?" volá na mě kámoš
"Běžím domů" odpovím
atd atd...
A jestli se vám to nelíbí, stejně jako mě a k vyjádření "přesunout se z místa na místo" neznáte jiný výraz než již zmíněné běžet, je na čase začít hledat nějaká ta synonyma. (pelášit, utíkat, hnát se, řítit se, valit, zdrhat...)
A hned jste bohatší o 6 dalších slov, které běžně k mluvení možná ani nepoužíváte! (Kdy já jsem naposledy slyšela někoho říct třeba "pelášil domů"...?)
Pokud žádná podobná slova neznáte a přesto byste chtěli vaše dílo obohadit novými slovy, vřele vám doporučiju online Slovník synonym.
I když lidem, kteří se vyjadřují stylem: "Hele vole - Co vole? - Kočka vole! - Kde vole? - Tam vole! - Ty vole!..." ke zvýšení slovní zásoby snad ani to tvůrčí psaní nepomůže :D
Moc pěkný článek. :) Myslím, že tohle je jedna z velkých výhod psaní. Já si tedy většinou slovní zásobu rozšiřuji čtením, abych potom mohla nová slovní spojení použít v aktivním psaní. Ale samozřejmě - psaní nás naučí lépe se vyjadřovat a dávat věci do souvislostí. Potom je taky moc důležité, že si člověk zvykne uspořádat si myšlenky ještě předtím než vůbec něco hodí na papír. Ale to nechci předbíhat, třeba to v některém z dalších článků také zmíníš. :) Hodně štěstí, obdivuji Tě, že se pouštíš do "teoretických článků". Myslím, že nějaké tutoriály jsem od Tebe taky kdysi studovala. A je to moc fajn. :) Já na to nemám předpoklady ani žaludek. :D
OdpovědětVymazatČtení, máš pravu, asi největší faktor k rozšíření slovní zásoby. Docela bych řekla, že tyhle dvě věci spolu možná tak trošku souvisí - osobně totiž neznám člověka, který by psal a přitom by nečetl nebo by čtení z nějakého důvodu dokonce nenáviděl! :)
VymazatAle krásně jsi to vyjádřila s těmi slovními spojeními! Podle mě, kdo nečte, nemá ani šanci nijak dobře psát, protože nemá kde se...inspirovat, nebo ještě lépe, kde sbírat jakési... zkušenosti, které získá právě čtením! :) Já když se dlouho utápím ve spisovatelském bloku sáhnu právě po knize a to jediné mi snad pomáhá zase se do toho nějak...dostat :)
Děkuju moc!! Jsem hrozně ráda, že se ti tyhle "teoritické články" líbí! hrozně a to potom motivuje něco vytvářet dál! A prosímtě, jakýpak předpoklady?! :) Já spíš jenom tak...blábolím :D než abych si myslela, že tyhle moje žvásty mají nějakou profesionální hodnotu.
Skvelý článok! Zhltla som ho ako tiramisu :D Hoci som mierne pokročilá, milujem takéto tutoriály. Aj na tvojom starom blogu :)
OdpovědětVymazatJa si v poslednej dobe všímam, že potrebujem synonimický slovník. Síce je aj na nete ale nie je taký rozšírený ;)
Ó děkuji moc! (Mňam, tiramisu bych si dala :D)
VymazatMít doma slovní synonym je určitě fajn, já ale dávám stále přednost tomu na internetu :) (přece jen, používám jej docela často a hledání v obsahu knížky by mi zabralo možná víc času, než doba strávená psaním :D
Jé, tyhle tvoje tutoriály jsem měla vždycky hrozně moc ráda! :) Jinak v tomhle ohledu s tebou naprosto souhlasím - je potřeba jen psát a psát. A po čase si člověk fakt všimne, že si už tak často nemusí googlovat synonyma atd... :D Aspoň já jsem to takhle měla, ale myslím, že teď bych zase musela brouzdat po netu, než bych abych něco sama vymyslela. ;)
OdpovědětVymazatJé, děkuju mnohokrát!! Jsem hrozně ráda, že se ti moje "tutorialy" líbí!!
VymazatPo čase...jo :D tak to asi vážně nepíšu moc často, protože ze synonymi mám problémy pořád, teda asi spíš čím dál víc mívám výpadky, kdy prostě nevím nebo mě nebaví jedno slovo používat pořád dokola a nejsem schopná v paměti najít nějaký ekvivalent, takže slovnik-synonym.cz používám neustále :D a nejspíš ho budu používat do nekonečna!
Jo, však já mám slovnik-synonym.cz mezi mými nejpoužívanějšími stránkami. :D
VymazatTaky, taky :D
VymazatTen konec, mě rozsekal! :D
OdpovědětVymazatAle jinak samozřejmě souhlasím. Já sama si rozšiřuji zásobu hlavně psaním a pak také čtením. Nejsem zase ale tak aktivní čtenář, tudíž mu tak velké procento slov nepřisuzuji. :D Taky jsem si všimla, že od té doby, co jsem v tomhle směru aktivní, mluvím jinak. Jsem z Jihovýchodní Moravy, takže se tu kříží nespočet nářečí. Minimálně tedy Valašské, Hanácké a něco mezi. :D Ale už ani moc nepoužívám proslulé "tož", "rožni" a podobná zvěrstva českého (pro někoho buranského) jazyka. :D Nicméně, co chodím do práce, má to na mě docela vliv. Ale já se nedám. Ukážu jim, že to jde, když se chce. :D
Co se týká těch učitelů na základní škole - Přijde mi, že za mě (bože, já jsem ale stará koza, ale už je to deset let minimálně :D) na prvním stupni, ostatně ani na tom druhém, to nikdo moc neřešil. Ani pořádně nevysvětlit a neřekl, co je špatně. Pak ty známky tak vypadaly a ani se nedivím, že psaní mě v té době třeba vůbec nebralo. Ne tolik, jako dnes.
A souhlasím s N. slovník synonym, už také tak moc nepoužívám. I když na něj stále nedám dopustit. Stejně, jako na slovník cizích výrazů. :)
Tak to jsem ráda, že jsem tě pobavila :DDD
VymazatJo, psaní a čtení - podle mě největší možnosti (a pravděpodobně jedny z mála) jak si slovní zásobu rozšířit! :) Možná né úplně rozšířit o nová slova, ale spíš o jejich propojování a vytváření nových slovních spojení.
Taky jsem z moravy! :D (Jm kraj)
Tož používám jednou za uherský rok a spíš jen tak, protože se mi chce :D ale v obyčejném rozhovoru ani náhodou :D Narozdíl od toho "rožni" používám neustále a přiadá mi to úplně přirozené :D Asi bych si nedokázala zvyknout na "rozsviť" Ale hlavně, nevím jak tobě, ale (asi jako většině moravákům) mě spisovná čeština nic moc neříká, (teda myslím, když mluvím) - já jsem -> já su, já chci -> já chcu, , apod...:D a potom mám v psaní docela problém přetransformovat se na tu "spisovnost", aby mi word nepodtrhával každý druhý slovo :D
Aha :D
Já si matně vzpomínám, že nám o tom náš učitel na prvním stupni něco říkal, že používat pořád "být" a "mít" to teda prostě nejde, ale už je to taky X let zpátky :D Ale tvůrčí psaní mě v té době, přiznávám, taky zrovna dvakrát nebralo, respektive vůbec.
Já ho navzdory tomu, kolik let už píšu, používám pořád a teď nevím, jestli se za to mám stydět hodně nebo míň :D
Skvělý článek! :)
OdpovědětVymazatChtěla bych se zeptat, nevadilo by ti, kdybych jej zveřejnila na Duši pisálka? (duse-pisalka.blog.cz) Samozřejmě bych tě uvedla jako autorku. :) Ten článek je totiž vážně dobrý. :)
Děkuju! :)
VymazatJo, jasný!
*nasmívá se jak měsíček na hnoji*
(Totálně potěší, když vám tohle někdo napíše! :D)
Páni, ty ses znovu vrátila na blog? :) To jsem ráda! Nevím, jestli si mne pamatuješ jako Storm z blogu barbrastorm.blog.cz
OdpovědětVymazatTeď bloguju pod jménem Mayline a mám nový blog ;)
Ahoj, jo náhodou si vzpomínám! :)
VymazatJo, jo, vrátila a doufám, že už nikdy definitivně neodejdu! (i když přes moji lenost asi bude ještě těžký dodržet to :D)
Tak vítej zpátky!!
Děkuju ti za komentář:)
OdpovědětVymazatPopravdě, 3x týdně tréninky bohatě stačí. :) My taky máme po sezóně, ale dávají nám zabrat na fyzičce (běhání venku, spinning...) :D Ten tvůj komentář mě hrozně potěšil! :)
Nemáš vůbec zač! :)
VymazatJo no, nám teď taky a mysím, že to docela nedávám :D (spíš mi dělá problém to udýchat, tenhle rok jsem byla více.méně pořád nemocná, takže mi fyzička klesla uuuuu....dolů :D dost dolů.
Fakt nemáš za co!Jsem ráda, že jsem mohla potěšit! :)
Já odjakživa miluju smutné konce. :D Ne, že bych byla ta, která nikomu nic nepřeje, ale pro mě je šťastný konec u knížky a filmu moc zakončený. U knížky, která je smutná (například právě ty Hvězdy nám nepřály) se daleko víc zamyslím. Přemýšlím o ní třeba týden. A já (nevím, proč) hrozně ráda brečím u filmů a knížek. A myslím, že zrovna ty Hvězdy nejsou k ostudě, když u nich člověk brečí jako mimino. :) Mě rozbrečí skoro všechno. :D Tu knížku si musíš přečíst, uděláš si možná jiný obrázek na svět. Že nejsou jen ti lidé, co žijí normální život. :)
OdpovědětVymazatJá mám ráda hořkosmutné konce - takový ten zlatý střed! :) ne zrovna když hlavní hrdinka na konci knížky umře, ale třeba...takovej Harry Potter, co mě tak zrovna napadá. Není to úplně happyend, protože pořád myslím na všechny, kteří umřeli v posledním díle a Bitvě o Bradavice (Fred..:'( )
VymazatAle kdybych řekla, že happyendy nesnáším, byla bych pokrytec :D Nevadí mi, ale zase, jak v kterým filmu nebo knížce a jak to navazuje na příběh - když je celá knížka totálně happy, šťastný konec mě akorát převědčí, jak moc to bylo o ničem a naopak, když hlavního hrdinu už od první kapitoly stíhá jedna pohroma za druhou...
Když tak mluvíš o tom týdenním přemýšlením o knížkách, vzpomínám si, jak jsem dočetla poslední díl Hunger Games. Dlouho do noci jsem pak ležela v posteli, zírala do stropu a přemýšlela o tom příběhu a pak ještě asi dva další dny. Je až neuvěitelná, co některá kniha dokáže s člověkem udělat! :)
Dobře, přečtu si ji, hned jak ji seženu v knihovně (což bude docela záhul u nás :D) U knížky jsem břečela snad asi jenom jednou v životě, přiznávám, asi v šesté třídě (Kočičí Holka od Breziny, náš? :) )
Tak to budu muset napravit!
Přesně tak, happyendy jsou docela nuda :D :) O Hunger Games jsem taky hodně přemýšlela, hlavně jsem ji četla snad skoro všude. O hodinách, u jídla.. A prostě mi v mysli běhal jen ten děj. U nás v knihovně jsou Hvězdy pořád a pořád půjčené. Takže bych se knížky nedočkala, ale dostala jsem ji k narozkám :) Ale fakt moc doporučuji, je to jen jedna z knížek, které mě chytily za srdce. Je to tak krásné. :)
OdpovědětVymazat