Dnešní ráno je chladné, ve znamení mrazivého větru a jinovatky.
Nasávám studený vzduch do plic, zatímco se snažím přesvědčit unavené nohy k dalšímu pohybu. Každé nadechnutí přitom chutná jako bych polykala led. Led, který mi trvale vysušuje hrdlo a dráždí dýchací cesty pocitem suchého kašle.
Pod nohama mi křupe zmrzlý štěrk smísený s šedým pískem a kameny, to jak mé boty těžce dopadají na mrazem ztvrdlou zem. Křivolaká cesta se stáčí mezi ostrými kusy skalisek a řídkým jehličnatým lesem, který ustupující noc zbarvuje do tmavě modrého odstínu. Mezi jeho stromy se tak stále drží tma.
Pokračovat ve čtení
Už som si začínala myslieť, že to tu nakoniec ani nezverejníš - toľko času ubudlo čo som to mala v ruke a čo sa to tu konečne objavilo. Inu - som rada že to skvostné dielko uzrelo svetlo sveta a držím mu všetky prsty! Na rukách aj na nohách. Nech ťa múza kope, nech sa darí... A nech mi čo najskôr pošleš niečo na betaread ;) ((vieš ako sa tu na intráku nudím? veeeeeeľmi! veľmi veľmi veľmi! :D))
OdpovědětVymazatNetrpělivě vyhlížím další pokráčko... ♥ :))
OdpovědětVymazatJenom vtip, neboj se, ale rozhodně se moc těším =)
Nemůžu si pomoct, nad tvými popisy mi zůstává rozum stát. To je úžasný. Jsem ráda, že to se psaním stále nevzdáváš, i když ti třeba stojí v cestě škola nebo nedostatek inspirace. Paráda. :)
OdpovědětVymazatProsím, pokračuj. Začátek je zajímavý, dopředu se začínám bát o obě hlavní postavy, protože mezi sebou mají takový krásný idylický vztah.. Jsem zvědavá! :)