"Bezva. A o čem to je?"
"No je to o..."
Tenhle krok si musíte pořádně rozmyslet, protože tento faktor z 90% rozhoduje jestli si vaši knihu někdo koupí anebo ji po přečtení anotace vrátí zase zpátky do regálu.V tom horším případě vám už v nakladatelství řeknou, že je kniha (slušně řečeno) o ničem a nic vám nevydají.
Takže tu mám pro vás hned do začátku jedenu milionovou radu:
Jednoznačná výhoda je, že budete mít zaručeně úspěch, i když neumíte ani trochu psát. Pokud teda berete jako úspěch to, že vás budou číst jen zarytí milovníci tohoto typu fanfiction, co mají druhý Vánoce z toho, že objevili už 150 povídku, ve které Malfuj skončil s Hermelínou nebo že se do hlavní hrdinky zamiloval Niall Horan, a ti ostatní vás budou nenávidět. Ve druhým případě obzvlášť ti, co poslouchají normální hudbu. (Nával hejtů directionerek za 3...2...1...)
Pro začátek bychom si všichni mohli přiznat, že se snažíme vymyslet takový příběh, který by oslovil co největší skupinu lidí. Víc lidí = víc čtenářů a pochopitelně víc komentářů a větší popularita. Každý autor o tom sní - vlastnit blog s vysokou návštěvností a stovkami komentářů u povídek a neříkejte, že ne.
Problém ale nastane v okamžiku, kdy se ve své touze získat si slávu, necháte zaslepit mainstreamem. Momentálně frčí andělé - Tak píšu o andělech! Anděly vystřídali zmutované démoni? - proč né - píšu o zombí démonovi se dvěma choboty místo zadku. I když ve skutečnosti ani nevím, co to démon je nikdy mě podobná literatura nelákala.
Nepište o ničem, co je vám cizí
A jestli nevíte, co je to Protoneutronaquadriový fůzovýhomomonitor, tak radši nepiště Sci-fi.
Nepiště o ničem, co nemáte rádi, i když to má momentálně obrovskou čtenost
Chválím, opět pěkný článek. Dokážeš to podat hezky, vtipně, ale přitom svým způsobem poučně. Je to supr. :)
OdpovědětVymazatPrávě díky FF na Harryho Pottera jsem se kdysi dostala ke psaní. Nejsem vyloženě proti nim, ale zároveň je cíleně nevyhledávám ani už dávno nepíšu. Zastávám názor, že je vždycky dobré učit se od mistrů. Jak v kreslení, tak i ve psaní. Člověk odkouká základní slovní obraty, naučí se, jak příběh trochu uspořádat a tak. Ale nic se nemá přehánět. Postupem času si každý najde svůj vlastní styl a začne psát něco vlastního. Tak to bylo alespoň u mě. :) Navíc u FF je velká nevýhoda v tom, že kdybyste je náhodou chtěli vydat, není to vůbec jednoduché kvůli autorským právům. Potřebujete k tomu souhlas autora. Dost (zbytečně) komplikovaná záležitost. Když píšete svoje vlastní povídky, nikdo proti vám nemůže nic.
Jinak naprosto souhlasím - psát příběhy podle toho, co "zrovna frčí", je s prominutím ta největší BLBOST, jakou si člověk může říct. Jak už bylo moc dobře řečeno v článku - člověk má psát o tom, co ho baví, a snažit se námět podat tak, aby to zaujalo i někoho jiného. Píšu proto, abych ostatním předal svou myšlenku. Ne, abych je krmil tím, co už dávno vědí. Vždyť psát, to je skoro jako poslání. :)
PS: "Protoneutronaquadriový fůzovýhomomonitor" .. hmm, asi si budu muset doplnit znalosti ze sci-fi. :D
Děkuju moc! :3 Tvoje komentáře k těmto článkům mě vždycky hrozně moc potěší!!
VymazatJá jsem proti fanfikcím na HP taky dlouho nic neměla...dokud jsem je neviděla absolutně všude. Protože, když už je toho moc, tak se to člověku zproticí, ať je to cokoli. A většinou to právě byly ty typy, které jsem zmiňovala v článku nebo že se studentka zamiluje do Snapea...atd atd...a spousta z nich ani neměla dobrou literární úroveň.
Těžko tak najdu FF, která mě zaujme, možná taky proto, že je stejně jako ty nijak síleně nevyhledávám, ale nedávno jsem narazila na FF na Game of thrones s názvem "Little dove" od Nebeské a to mě zaujalo hodně! (pro představu - je to o dívce, kterou provdali za Gregora Clegana!) četla jsem dvě kapitoly a zatím to splňuje moje očekávání, tak uvidím, co bude dál :)
Možná proto ani FF nepíšu, protože vím, že to nikdy nebudu moct vydat a tak radši věnuju čas vlastní tvorbě. A ano, od mistrů se musíme učit! Mě třeba hrozně inspiruje Martin Collinsová a Erin (její styl psaní obdivuji už od chvíle, co jsem narazila na její blog a přečetla první kapitolu OŽ) a i když už jsem od někoho slyšela, že mu můj styl psaní připomíná Hunger Games, nesnažím se to kopírovat....vážně ne. Možná podvědomě? co já vím.
"Píšu proto, abych ostatním předal svou myšlenku. Ne, abych je krmil tím, co už dávno vědí. Vždyť psát, to je skoro jako poslání." - tak krásně řečený! ♥
PS: Taky netuším, co to je :D :D Ale bylo to ve Stargate Animated :D